Dějiny a lidé - Keňa

Dějiny , lidé a kultura Afriky

Před sto lety neexistovalo žádné město se jménem Nairobi, toto místo bylo na okraji lesa, kde žilo mnoho zvířat. Město vzniklo v roce 1899, když jej založili inženýři, kteří se podíleli na stavbě železnice.
V roce 2010 žilo v Nairobi 3,2 milionu lidí, v roce 2025 to může být už 6,1 milionů obyvatel.

Podél keňského pobřeží se usazovali arabští obchodníci již od 9.století. Roku 1505 Portugalci dobyli Mombasu, ale byli Araby vytlačeni. V 18.století vtrhli do země Masajové, ale asi kolem roku 1830 byl jejich postup zastaven, když narazili na odpor Kikujů. Roku 1887 zanzibarský sultán poskytl část pobřeží Britům a roku 1901 byla vybudována železnice z Mombasy k Viktoriinu jezeru. Bílým osadníkům se v horách líbilo a roku 1920 se Keňa stala britskou kolonií. Bylo však málo známo o obyvatelích vnitrozemí. Odlišovali se jak jazykem, tak zvyky. V roce 1881 britská vláda začala financovat stavbu železnice z Mombasy k jezeru Victoria, kapitán JR MacDonald a 46 dalších dozorců z Indie se věnovalo této stavbě.
V 50.letech vedl rostoucí nacionalismus k povstání kikujské antikoloniální organizace Mau Mau. Po několika dalších neklidných letech získala Keňa v roce 1963 nezávislost a roku 1964 byla prohlášena republikou v čele s kikujským vůdcem prezidentem Jomo Kenyattou (1889-1978). Po jeho smrti převzal nový prezident Daniel Arap Moi (nar. 1924) zemi s relativně stabilní situací a dobrými předpoklady hospodářského rozvoje. Ale v 80. letech je zastavil růst inflace, sucho a rychle rostoucí počet obyvatelstva trpícího nezaměstnaností.
Většina Keňanů je bantuského, nilotského či kušitského původu. Z více než 70 etnických skupin jsou nejpočetnější a nejvlivnější Kikujové a Luové. Tři čtvrtiny populace stále žijí na venkově, naprostá většina v klimaticky příznivějších polohách náhorních plošin. Přírůstek obyvatel, který byl v 80. letech největší v Africe (4% ročně), nyní poněkud poklesl.

První výstřel 1.světové války padl 15.srpna 1914 v hraničním městě Taveta, výstřel padl z policejní stanice a zabil německého vojáka - F. Broeckera, je zde jeho hrob v Taveta.
Sarova Hotels Kenya vytvořilo trasu po bojištích, památnících a historických místech ve Východní Africe. Cesta zahrnuje Sarova Taita Hiils game lodge. Mile 27 na Voi - Maktau vojenské linii u Mashoti, pevnost Mashoti, Maktau, kde v roce 1915 bylo ubytováno 20.000 britských vojáků a je tu první přistávací plocha ve Východní Africe, Perquet Hill - zdi pevnosti, Snipers Baobab Tree odkud údajně německá ostřelovačka z baobabu zaměřovala britské vojáky, kteří se snažili napadnout Salaita Hill - strategické místo mezi Pare Mountains na jihu a Kilimanjarem na západě. Salaita Hills byly obsazeny německými vojsky v roce 1914 a třikrát byly atakovány Brity, kteří utrpěli velké ztráty. Taveta Commonwealth War graves - hřbitov padlých v 1.světové válce. Taveta Policejní stanice, odkud vyšel první výstřel.

Jedna z největších bitev 1.světové války v Africe se odehrála na místě, kde se nyní nachází NP Tsavo West. Na německé straně vedl vojska plukovník Paul von Lettow - Vorbeck a okupoval Taveta, jediné místo britského teritoria. Více se lze dozvědět v knize Jamese Wilsona - The Guerillas of Tsavo.

Samburu - blízcí bratranci Masajů jsou jeden z nejzajímavějších kmenů v Keni. Žijí v málo navštěvované části země, v polopoušti a hornaté krajině s hustým porostem. Samburové se starají o svůj dobytek, sbírají dřevo, chodí pro vodu. Své krávy a kozy schovávají do ohrad z trnitých větví, aby je uchránily před predátory. Jejich první ranní činností je podojení koz a pak je vypustí, aby si hledaly pastvu. K snídani pak mají čerstvou krev z kozy, kterou zasáhnou šípem ranou do krku, jíž udělají malou díru, tak aby mohla krev dobře vytékat. Krev vytéká do malé tykve, když mají dostatečné množství, lano kolem krku se uvolní a na ránu se položí bláto a hlína, aby se zastavilo krvácení a koza mohla odskákat. Samburové se etnicky vztahují k Masajům, sdílejí s nimi podobné tradice a jazyk, jeden z nilsko-saharských jazyků, narozdíl od bantuských jazyků na jihu. Do této oblasti dorazlii někdy před 500 lety. Stejně tak jako Masajové, dodržují své tradice, povinně se oblékají do svých oděvů, hlavně během obřadů. Chudoba vnucuje kmenu polonomadickoý způsob životat, starají se o svůj dobytek, kozy a velbloudy, které vodí na čerstvé pastvy každých 5-6 týdnů. Stejně jako u Masajů je krev součástí jejich potravy, typická pro bojovníky - morany - ale pijí ji i děti a ženy.Žijí v blízkosti národního parku, který nese jejich jméno, v parku žije Velká pětka a 450 druhů ptáků. U Samburů si ženich hledá nevěstu,obřad začíná tím, že brzy ráno moranové - bojovníci doprovodí ženicha do chatrče- manyatty. Bojovníci jsou oblečeni v shukách a na hlavně mají korálky a peří, nesou tradiční dlouhé hole, na kotnících mají malé kovové zvonečky, které se rozeznívají při jejich tanci. Ženich s doprovodem nesmí vstoupit do obydlí nevěsty v obuvi, ženy, které jsou s nevěstou mu polijí nohy mlékem, jako požehnání. Pak se obětuje ovce , části se rozdělí mezi muže a ženy a uvaří. Po zabití ovce moranové zpívají a tančí, postupně se přidávají ostatní a obřad pokračuje až do noci.