Dějiny a lidé - Komory

Dějiny , lidé a kultura Afriky

Historie Komor je již pozvánkou na cestu. Již od nepaměti tyto ostrovy fascinovaly dávné sultány, ale také Féničany, Egypťany a Syřany. Sultán Tibe Ahmed řečený Mouigni mkou (vládl 1813-1867), zemřel v Moroni v roce 1875. Královna Djoumbe Fatima de Moheli.
Na začátku 16.století sem přišli arabští obchodníci z Východní Afriky, černí Bantuové a Indonésané se usadili na Komorech. Od 13. do 16.století sem přicházeli Syřané. Zavedli instituci sultanátů, která zůstala politickým systémem až do kolonizace v 19.století. V roce 1886 se staly Komory protektorátem a pak francouzskou kolonií v roce 1912. Vnitřní autonomii získaly v roce 1961, 6.7.1975 byla vyhlášena nezávislost.

Komorské ostrovy byly osídlovány v různých dobách kontinentálními Afričany, Malgaši, arabskými a íránskými obchodníky. Když sem přišli v 16.století první Evropané, nejpočetnější skupinou obyvatel tvořili Arabové. V r. 1843 se ostrov Mayotte stal francouzskou kolonií a ostatní ostrovy pak v r. 1886 francouzským protektorátem. V islámském státě se vedle úředních jazyků hovoří komorštinou, která je podobná svahilštině.
Po 2.světové válce se ostrovy staly francouzským zámořským územím, ale v r. 1961 jim byla poskytnuta vnitřní autonomie. Po referendu v r. 1974 prezident Ahmed Abdallah (1919 - 89) jednostranně vyhlásil nezávislost ostrovů (s výjimkou Mayotte). Koncem roku 1975 byl sesazen, ale v r. 1978 byl po státním převratu opět uveden do funkce a stal se prezidentem nově vytvořené Federativní islámské republiky. Roku 1989 byl Abdallah zavražděn a následujícího roku byl v prvních pluralitních volbách od vyhlášení nezávislosti zvolen nový prezident Said Mohamed Gjohar.

Populace ostrova je mladá, obyvatel zde žilo v roce 2002 657.870. Hustá osídlenost je především na ostrově Anjouan. Obyvatelstvo je nepravidelně rozšířeno po ostrovech, nejvíce zalidněn je ostrov N´gazidija Grande Comore.

Obyvatelstvo Komor je tvořeno mísením různých ras a to se také odráží v kultuře, ale i v jazyce. Komorský jazyk je podobný svahilštině se slovy z francouzštiny, malgaštiny a arabštiny. Původ mnoha tanců jako je Toirab nebo Tari je arabský. Africké kořeny se objevují v jiných tancích jako je Sambé nebo Mgala. Architektura starých měst je podobná arabské, se sultánskými paláci, uličkami medin, mešitami a opevněními. Rezidence a kolonilání továrny připomínají dobu kolonialismu.
Na Komorách budete často pozváni na nějaký obřad, skoro vždy se zde něco děje (narození, obřízka, svatba), vždy se tančí a zpívá.

Velká svatba je důležitou etapou v životě Komořanů, tyto obřady se konají většinou od července do srpna, kdy se Komořané, kteří žijí v zahraničí vracejí na ostrovy, aby se potkali se svou rodinou, organizuje se mnoho oslav a ženich musí nabídnout své ženě cca kilo zlata.

Co se týče řemesel, tak je to hlavně dřevořezbářství - výroba dvěří a oken, truhly. Keramika je oblíbená v Foumbouni, motivy jsou malovány vápnem. Dalšími řemesly jsou košíkářství, řezbářství, výroba panenek na ostrově Anjouan, dalšími dárky může být vanilka, ylang ylang, koření jako hřebíček, zázvor, kardamon, skořice.

Vyšívané výrobky (kofia - čapky) a vyšívané mužské šaty na obřady odrážejí různý původ a tradice.

Kuchyně na Komorách odráží kulturní rozmanitost - vlivy indické - používání hodně koření, africké - používání plodů s obsahem škrobu, malgašské a francouzské - kuře na kokosu (nkuhu ya hanazi), listy manioku (mataba), kokosová rýže (mayele ya hanazi), papaja na kokosu s rybou, kari, tuňák atd.