www.mojeafrika.czSTELLA TRAVEL
prvek 1
prvek 2
prvek 3
prvek 4
prvek 5
KontaktO společnostiDotazyRecenzeZájezd na míruKe staženíInformaceZájezdyUbytováníLetenkyAktualityÚvodní stránka
 
Aktuality - Afrika
Zajímavosti z Afriky
Zajímavá místa Afriky
Národní parky a rezervace Afriky
Praktické informace na cestu do Afriky
Podnebí a přírodní poměry Afrika
Vstupní formality - Afrika
Krátký průvodce- Afrika
Víte, že ...?
Letenky
Provincie, města Afriky
Obchod a hospodářství Afrika
Dějiny , lidé a kultura Afriky
Doprava
Fauna a flóra, příroda - Afrika
Ostatní
Adrenalinové zážitky v Africe
Jazyky Afriky
Významná data, místa ,knihy - Afrika
Světová místa dědictví UNESCO
Safari v Africe - 25 nejlepších míst
Rady na cesty po Africe
 
 
zpátky

Dějiny a lidé - Mozambik

Dějiny , lidé a kultura Afriky

Mozambik zažívá rychlý hospodářský růst a přitahuje investory a obchodníky.

Portugalský mořeplavec Vasco da Gama (1460 - 1524) po obeplutí jižní Afriky přistál v roce 1498 u břehů Mozambiku a setkal se s arabskými a svahilskými kupci, kteří tam působili již několik století. Portugalci brzy založili osady na pobřeží i podél řeky Zambezi a snažili se získávat zlato z nedaleké černošské říše Mwenw Mutapy. Svou východoafrickou kolonii spravovali až do roku 1752 z přístavu Goa v Indii. Nejvyšších zisků dosahovali z obchodu s otroky, v němž ilegálně pokračovali i po jeho zákazu až do konce 19. století. Zpočátku bylo vnitrozemí spravováno a využíváno bohatými nájemci půdy. Ti pak byli postupně vystřídáni soukromými společnostmi. Od konce 19. století převzala správu země do svých rukou portugalská vláda.
V roce 1930 byla omezená autonomie nahrazena ústřední vládou a v roce 1951 byl Mozambik prohlášen portugalskou zámořskou provincií. Národní hnutí, vedené Mozambickou frontou za osvobození (FRELIMO), zahájilo v roce 1964 ozbrojený odpor proti kolonizátorům. Válka byla dlouhá, finančně náročná a přispěla také v roce 1973 k pádu vlády v samotném Portugalsku. Po získání nezávislosti v roce 1975 se FRELIMO chopila moci. Brzy vznikl stát s vládou jedné marxisticky orientované strany a s prezidentem, který byl zvolen Lidovým shromážděním, jež bylo vytvořeno ze zástupců regionálních a místních orgánů, avšak nikoliv na základě přímých a svobodných voleb.
Vládní autorita byla brzy zpochybněna silným hnutím odporu, které přešlo v dlouhou a krvavou občanskou válku. Hlavní ozbrojenou opoziční silou se stalo Mozambické národní hnutí odporu (RENAMO), které bylo podporováno Jihoafrickou republikou. Na konci 80. let došlo k jednání mezi vládní FRELIMO a JAR, které vyústilo v dohodu o vzájemné spolupráci a v příslib návratu k demokratičtějším poměrům. Následující dohody z Nkomati o skončení ozbrojených akcí byly brzy po jejich podepsání opět porušeny. V roce 1992 OSN souhlasila s vysláním svých pozorovatelů, aby dohlíželi na odzbrojovací proces obou soupeřících stran a přípravu nových voleb. Další demokratické volby proběhly v zemi v roce 1999, vyhrála je FRELIMO, v čele stojí prezident Chissano. Více jak milión mosambických uprchlíků žije v sousedních zemích, většinou v Malawi.
Obyvatelstvo tvoří bantuští černoši, přičemž polovina patří k etnické skupině Makua. Asiaté a Portugalci představují méně než 1% populace. Kolem 80% obyvatel žije na venkově. Úředním jazykem je portugalština, kterou však používá jen malá část obyvatel. Hovoří se místními bantuskými jazyky a poměrně malá část obyvatelstva používá svahilštinu. Asi polovina obyvatel vyznává tradiční africké náboženství (animisté), na severu žije mnoho muslimů, na jihu zase více křesťanů.

Kultura

Matka lidí Makua
Ústní tradice hovoří o ženské stopě u jeskyně Mount Namuli dnes u Gurué, podle kmene Makua, se lidé zrodili zde. Sem také přicházejí duše mrtvých, takže hora představuje začátek a konec lidského života na Zemi. Návštěvníci sem přinášejí dary, včetně capulanas, barevné oblečení, které si mozambické ženy kolem sebe omotávají. Dnes příslušníci kmene Makua tvoří největší etnickou skupinu v Mozambiku, je jich přes milión, nejvíce v provincii Nampula, Makuové sledují svou rodinu po mateřské linii, dítě patří matce a její rodině. Většina Makuů stále věří v tradiční víry, které se soustřeďují na předky a duše zemřelých, které kontrolují to, co dělají živí. V jejich tradici neexistuje nic, co by nebylo spojeno s nadpřirozeným světem. Velkou částí jejich života jsou kouzla a čáry. Mnoho aspektů jejich života návštěvníci neobjeví, ale pokud jste v zemi kmene Makua všimněte si masky Musiro, obličejová maska ze stromu musiro, kterou si ženy chrání obličej před sluncem, pastu ze stromu používají ženy i na celé tělo před svatbou, aby měly hebkou kůži. Tradičním tancem je tufo, tančí pouze ženy a jsou doprovázeny bubny, mají barevné oblečení a masku.

Makonde
Kultura kmene se zrodila na planinách Mueda v Mozambiku a rozšířila se na planiny Nwala v Tanzánii a až do Keni. Jsou známi jako lidé z planiny, maji bohatou hudební a uměleckou tradici, která je uznávána mezinárodně. Makonde jsou známí také svou nezávislostí, oni také začali boj o nezávislost v 60.letech 20.století. Je to matrilineární společnost, kde rodiny sledují linii matky, společnost vedou litawa nebo rodinné jednotky. Legendy uvádějí, že původ kmene pochází z řezby vytvořené mužem žijícím v buši u řeky Ravuma, vytvořil sochu a ta se proměnila v ženu, nemohli mít dítě až do té doby, než se dostali na planinu, podle legendy jejich dítě bylo první kmene Makonde. Tanec také hraje důležitou roli v jejich životě, mapiko tančí pouze muži, používá se mapiko maska, pod níž nelze muže poznat. Bubnování přivádí duše - lihokas - zpět do života. Mapiko se tančí na koci inicializačního obřadu chlapců. Při inicializaci dívek - chiputu - se tančí mdimu. Tetování - dnembo - se tradičně provádí po celém těle, je k tomu třeba dlouhé měsíce a je to bolestivé. Makonde jsou známí svými dřevořezbami, sochy se vyřezavají z mpingo nebo afrického černého dřeva, známým motivem je strom života, v němž členové rodiny minulé i současné se drží jeden druhého kolem předka rodiny.

Ilha da Mocambique
Je nejstarší evropské sídlo v podrovníkové Africe, 3 km dlouhý ostrov v zátoce Mossuril Bay. Ostrov byl osídlen POrtugalci v roce 1507 o 150 let dříve než Van Riebeck připlul do Table Bay. Ilha de Mocambique sloužila jako hlavní město Portugalské Východní Afriky po 4 století a jsou zde nejstarší budovy na jižní polokouli. je to kostel postavený v roce 1552 věnovaný Nossa Senhora do Baluarte v pevnosti Fortaleza de Sao ebastiao, 20 metrů vysoká budova postavená v letech 1546-83 z kamene z Lisabonu, vévodí severnímu cípu ostrova. V minulém století město změnilo svůj vzhled a většina budov,které lemují aleje vypadá velmi staře. Z pevniny sem se lze dostat lodí,leží 170 km na východ od Nampula,kam se létá z Maputo.

 

TEXTOVÉ MENU:   | ÚVODNÍ STRÁNKA | AKTUALITY | UBYTOVÁNÍ | ZÁJEZDY | INFORMACE | KE STAŽENÍ | ZÁJEZD NA MÍRU | RECENZE | DOTAZY | O SPOLEČNOSTI | KONTAKT

Copyright 2008-2022:
Copyright © 2022 STELLA travel, všechna práva vyhrazena

NAVRCHOLU.cz