www.mojeafrika.czSTELLA TRAVEL
prvek 1
prvek 2
prvek 3
prvek 4
prvek 5
KontaktO společnostiDotazyRecenzeZájezd na míruKe staženíInformaceZájezdyUbytováníLetenkyAktualityÚvodní stránka
 
Služby naší CK
Kdy jet do Afriky?
Aktuality - Afrika
Zajímavosti z Afriky
Zajímavá místa Afriky
Národní parky a rezervace Afriky
Praktické informace na cestu do Afriky
Podnebí a přírodní poměry Afrika
Vstupní formality - Afrika
Krátký průvodce- Afrika
Víte, že ...?
Letenky
Provincie, města Afriky
Obchod a hospodářství Afrika
Dějiny , lidé a kultura Afriky
Doprava
Fauna a flóra, příroda - Afrika
Ostatní
Adrenalinové zážitky v Africe
Jazyky Afriky
Významná data, místa ,knihy - Afrika
Světová místa dědictví UNESCO
Safari v Africe - 25 nejlepších míst
Rady na cesty po Africe
 
 
zpátky

Dějiny a lidé - Rwanda

Dějiny , lidé a kultura Afriky

I v době ledové byla Rwanda zelená a úrodná, části Nyungwe Forest nebyly pokryty ledem a vykopávky z minulého století ukázaly typickou keramiku a zpracování železa z počátku doby železné. Některé artefakty lze najít v Národním muzeu v Butare (Huye). Prvními obyvateli Rwandy byli Pygmejové - lovci/sběrači - předkové Twa, kteří stále ještě tvoří část obyvatelstva a jsou známí svou keramikou.

Zřejmě v 7.- 8. století n.l. sem přišli bantusky hovořící farmáři, kteří se rozšířili po celé Střední Africe a hledali úrodnou půdu. Tito příchozí, známí jako Hutové nepřinesli Twa nic dobrého, jejich loviště byla ovládnuta Huty, kteří zde začali hospodařit. Další pak přišli chovatelé dobytka - vyšší lidé, zřejmě ze severu, vše je známo jen z ústního podání a není známa doba (zřejmě před 10.století n.l.). Chovatelé dobytka - známí jako Tutsiové postupně ovládli farmáře a bylo vytvořeno spojení - ubuhake. Pak většina Rwandy byla ovládána monarchií Tutsijského krále - mwani, i když na některých místech farmáři neuznávali jeho autoritu. Tyto tři skupiny jsou správně nazývány Batwa, Bahutu a Batutsi - jedinci Mutwa, Muhutu a Mututsi. Jazyk, kterým mluví všechny tři skupiny je Kinyarwanda.

Rwanda má bohatou historii, předávanou ústně hlavně členy královského dvora. Podle pověstí byl zakladatelem Rwandského království Gihanga na konci 10.století. Původ rozdělení Tutsiů a Hutů je dosud nejasný, ale pověsti tvrdí, že Tutsiové jako chovatelé dobytka se cítili být nadřazeni a Hutové byli mírumilovní farmáři sloužící Tutsiům. Systém ubuhake zajišťuje ochranu nadřazených za služby podřízených. Rwandská šlechta se vyznačovala množství dobytka a i Hutu se mohl stát Tutsiem, pokud získal dobytek, Twa však téměř nikdy.
1000 - 1894 byla Rwanda ovládána různými monarchy Tutsiů, královský palác se nacházel v Nyanza. Mwani byl absolutní monarcha a hierarchie poddaných byla velmi pevná, země byla rozdělena do administrativních oblastí. Moc Mwani byla vykonávána různými náčelníky, každý měl zvláštní zodpovědnost - rozdělování půdy, chov dobytka, vojsko, Hutové se obvykle dostali pouze na nejnižší úroveň, vyšší administrativní moc byla vždy v rukou Tutsiů. Malé království se vyhnulo době otrokářské, Rwanda nikdy neprodávala své lidi do otroctví. Nejsou zde zaznamenáni ani arabští nebo asijští obchodníci, proto také všechna historie byla zachována pouze ústním podáním až do konce 19.století. Království Rwanda bylo izolováno až do 90.let 19.století. Na berlínské konferenci v roce 1885 byla Rwanda přiřčena Německu jako Ruanda - Urundi, i když sem do té doby žádný Evropan nevstoupil oficiálně. Prvním oficiálním Evropanem, který vstoupil do Rwandy, byl Adolf von Goetzen 4.5.1894. Bylo to u Rusumo Falls a po cestě se zastavil u mwani krále Rwaburigi, ten však neměl vůbec ponětí, že země již 9 let patří pod německou kontrolu. Von Gotzen se stal guvernérem Východní Afriky, jejíž součástí se stala Ruanda-Urundi v roce 1898. Němci byli překvapeni, že země je vysoce organizovaná a ponechali vládu místním, mezitím zde vznikaly misie, školy, farmy a zdravotní centra. V roce 1907 byla otevřena Škola pro syny náčelníků v Nyanza. V roce 1916 obsadili Rwandu Belgičané, za jejichž nadvlády však Rwanda byla zodpovědná OSN a podávali se roční reporty, v zemi se nemělo nic měnit, byla však vybudována infrastruktura.

Rwanda vždy trpěla občasným hladomory o podle nich se vyvíjela historie. Většina z nich byla z klimatických důvodů, ale také po obsazení Belgičany za 1. světové války. Belgičané tvrdili, že se místní náčelníci málo starají o prevenci hladomoru. Od roku 1924 sem byly zavedeny i nové plodiny - maniok, sladké brambory a byla vytvořena infrastruktura pro dodávky. Farmáři byli také podporováni, aby pěstovali kávu na vývoz a mohli tak získat finance pro nákup dalších plodin. Hladomor přišel i v roce 1942-44, poté byly vybudovány záchytné nádrže na vodu, aby nedocházelo k erozi půdy. Výstavba infrastruktury, škol, silnic, zlepšení zemědělství atd. bylo přínosem kolonizace v dlouhodobém pohledu. V době kolonizace nebyla příliš uznávána Belgičany autorita mwani, v roce 1931 donutili k abdikaci současného mwani a vlády se ujal syn Mwani Mutara Rudahigwa. Avšak Hutové i Tutsiové byli stále v podřízeném postavení a to vyvolávalo v zemi nevoli. Němci, ale pak i Belgičané postavili v zemi několik škol, ale hlavním zdrojem vzdělání byla stále církev. Katolická církev v čele s biskupem Léonem Classe, převzala odpovědnost za vzdělání ve 30.letech 20.století za přispění vlády. Avšak z tohoto systému stále více profitovali Tutsiové, ale i Hutové chodili alespoň do základních škol. Asi pětina studentů, která chodila do Groupe Scolaire v Butare v letech 1945-1957, z nichž se později stali lékaři, agronomové atd., byli Hutové. Škola pro syny náčelníků otevřená Němci v Nyanza byla v podstatě pouze pro Tutsie. V roce 1955 bylo v zemi 2.400 škol různých typů, s asi 215.000 studenty, z 5.500 učitelů bylo 5.000 Rwanďanů.

V roce 1988 byl natočen slavný film Gorily v mlze, o životě Dian Fossey, která zde dvě desítky let studovala život goril. Následně pak propukla občanská válka, která kulminovala ve strašnou genocidu v roce 1994, kdybylo zabito milion Tiutsi a Hutu. Není tedy překvapivé, že Rwanda evokuje silné emoce. Rwanda je nyní vzorem pro ostatní země Afriky , je stabilní a velmi bezpečná, země se rychle rozvíjí. Je to krásná země s pěti sopkami, plantážemi čaje,kávy a babánovníky, je tu více než 20 jezer a habituované gorily. Vláda se věnuje s velkým nasazením ochraně přírody,ale také podpoře investic do země. ( Kempinski nyní funguje v Hotel Des Milles Collines,kde v roce 1994 poskytl manager útočiště 1268 Tutsiům, příběh byl ztvárněn ve filmu Hotel Rwanda.

 

TEXTOVÉ MENU:   | ÚVODNÍ STRÁNKA | AKTUALITY | UBYTOVÁNÍ | ZÁJEZDY | INFORMACE | KE STAŽENÍ | ZÁJEZD NA MÍRU | RECENZE | DOTAZY | O SPOLEČNOSTI | KONTAKT

Copyright 2008-2024:
Copyright © 2024 STELLA travel, všechna práva vyhrazena

NAVRCHOLU.cz