Dějiny a lidé - Zambie

Dějiny , lidé a kultura Afriky

Od získání nezávislosti v roce 1964 se snaží zambijské instituce propagovat svou zemi. Bylo vytvořeno i soukromé muzeum, které představuje umělecké nadání místních obyvatel. Tonga Museum v Choma stojí za návštěvu, stejně tak jako Nayuma Museum v Mongu a Moto Moto museum v Mbala, kde jsou předvedeny řemeslná díla tradičních forem, ale i současné umění.
Zambijci mají krásné malby, vyrábějí košíky, dřevořezby různých velikostí, masky, barevné látky, kovové sochy a bižuterii.

Na území dnešní Zambie žili předchůdci člověka již před několika milióny let. Mnohé kmeny, hovořící bantuskými jazyky však začaly přicházet do země ze severovýchodu až počátkem našeho letopočtu. Některé pokračovaly dál na jih, jiné se zde usazovaly ještě mnohem později - jako třeba Kololové a Ngoniové, kteří sem uprchli v první polovině 19. století z jihu před výboji Zuluů.
Do nejvýchodnější oblasti dnešní Zambie pronikali od středověku arabští obchodníci s otroky. První poznatky o této zemi získali Evropané z výzkumných cest skotského misionáře a cestovatele Davida Livingstona (1813-1873), který prošel oblastí horního toku Zambezi a v r. 1855 objevil dnes světoznámé vodopády, které pojmenoval podle tehdejší britské královny Viktoriinými. Později začali pronikat do země prospektoři Britské jihoafrické společnosti, vedené Cecilem Rhodesem (1853-1902), který se posléze stal významným jihoafrickým podnikatelem a politikem. Začali uzavírat smlouvy s místními černošskými náčelníky a zmocňovat se půdy a nerostného bohatství. V roce 1911 byla země pojmenována Severní Rhodesií a jejím hlavním městem se stalo Livingstone nedaleko Viktoriiných vodopádů. Počet evropských usedlíků začal vzrůstat po otevření dolů na severu země v tzv. měďném pásu (Copper belt). V roce 1924 byla země prohlášena britským protektorátem.
Po 2.světové válce zesílilo národní hnutí, vedené Africkým národním kongresem (ANC) a později i jeho rivalem Sjednocenou národní stranou nezávislosti (UNIP). Roku 1953 se spojily Severní a Jižní Rhodesie s Ňaskem (dnešní Zimbabwe a Malawi) a vytvořily federaci. Ta však neměla dlouhého trvání a po deseti letech se rozpadla. Roku 1964 získala Severní Rhodesie nezávislost pod názvem Zambie. Jejím prezidentem se stal předseda Sjednocené národní strany nezávislosti Kenneth Kaunda (nar. 1924).
Zambie byla vždy obchodně a dopravně silně závislá na sousední Rhodesii (dnešní Zimbabwe). Jednostranné vyhlášení nezávislosti rasistické Rhodesie v roce 1965 a následné mezinárodní sankce proti ní vážně ochromily zambijskou ekonomiku. Teprve po vzniku Zimbabwe v r. 1980 byly znovu obnoveny normální ekonomické i politické styky mezi oběma zeměmi. Zambie totiž poskytovala základny partyzánským oddílům, které odtud pronikaly do Rhodesie, Angoly, Mozambiku a později do Jihoafrické republiky. Vnitřní stranické neshody, které byly také výrazem etnických sporů a vedly k častým násilnostem, byly příčinou toho, že se v Zambii v r. 1972 chopila moci vláda jedné strany. Nová ústava z následujícího roku poskytla prezidentovi mimořádné pravomoci, i když jednokomorový parlament byl formálně zachován. Po nepokojích v zemi v roce 1990 se znovu obnovila činnost politických stran a v následujícím roce se uskutečnily demokratické volby, v nichž byl zvolen novým prezidentem bývalý odborový předák Frederick Chiluba. Současným prezidentem je Jeho Eminence Levy Patrick Mwanawasa.
Úředním jazykem je angličtina. Většina obyvatel však hovoří mnohými bantuskými jazyky, z nichž hlavní jsou jazyky bemba používané na severovýchodě, ňandža na východě a tonga na jihu země. Přestože většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, mnozí jsou věrni svým tradičním africkým náboženským představám.
Velmi úzce spojen se Zambii je i David Shepherd, který zde založil několik projektů na záchranu zvířat, projekty na zakládání škol, proti pytláctví a další.

Národní fotbalové družstvo Chipolopolo (The Copper Bullets) bylo ve finále Afrického národního poháru v roce 1974 a 1994.