Dějiny a lidé - Zimbabwe

Dějiny , lidé a kultura Afriky

Great Zimbabwe
Nejpůsobivější archeologické místo jižní Afriky, kamenné město Great Zimbabwe bylo založeno asi v roce 1270, asi stejnými lidmi jako Mapungubwe. Dalších 200 let bylo konečnou stanicí ochodní říše, která vyvážela zlato a slonovinu. Žilo zde asi 18.000 lidí a na prohlídku je třeba několik hodin. Hlavním bodem je Velká hradba - 5 metrů silná a 11 metrů vysoká postavená asi z 900.000 kamenných bloků. Součástí hradby je také 10 metrů vysoká věž. Velká stavba přístupná pouze strmou cestou byla královskou residencí. V muzeu jsou sochy ptáků z mastku. Great Zimbabwe leží u města Masvingo, nedaleko hlavní silnice mezi Harare a Beitbridge, asi 3 hodiny od Harare a od Bulawayo po dobré slinici.

Jméno Zimbabwe (v šonském jazyce "náčelníkovo sídlo") pochází od stejnojmenných pozůstatků opevněného kamenného komplexu staveb na jihu země - Great Zimbabwe. Legendy je považovaly za starověké doly krále Šalamouna, byly však vybudovány asi v 9. století černošským obyvatelstvem hovořícím bantuským jazykem, které sem přišlo ze severovýchodu.
Někteří současní obyvatelé země sem uprchli až v polovině 19. století z jihu před výboji zulského náčelníka Šaky. Jedna taková skupina, Ndebelové, se usadila v jihozápadní části země. Ta se proto dodnes nazývá Matabelsko. V 90. letech 19. století začala zemi kolonizovat Britská jihoafrická společnost, založená jihoafrickým politikem britského původu Cecilem Rhodesem (1853-1902). Obě etnické skupiny se marně stavěly na odpor. Společnost spravovala zemi až do roku 1923, kdy bělošské obyvatelstvo odmítlo připojení k Jižní Africe. Území se stalo autonomní britskou kolonií pod názvem Jižní Rhodesie.
V roce 1957 získala většina afrického obyvatelstva omezená politická práva. Jeho reprezentant Národní demokratická strana (NDP) byla proti federaci se Severní Rhodesií a Ňaskem (dnešní Zambií a Malawi), která vznikla v roce 1953. Černošská strana byla zakázána poté, co v zemi propukly četné vzpoury a celé hnutí se pak rozpadlo na několik skupin podle etnického principu. Ndebelové podporovali Zimbabwskou unii afrického lidu (ZAPU), kterou vedl Josua Nkomo (nar. 1917), zatímco většina šonského obyvatelstva vytvořila Zimbabwskou africkou národní unii (ZANU) pod vedením Ndabaningi Sitholeho (nar. 1920), kterého později vystřídal Robert Gabriel Mugabe (nar. 1925).
Když se v roce 1963 rozpadla, začala převážně bělošská Strana rhodeské fronty, vedená rhodeským politikem Ianem Douglasem Smithem (nar. 1919) okamžitě usilovat o vytvoření samostatného rasistického státu. I přes odpor Velké Británie vyhlásila v roce 1965 bělošská menšina jednostrannou deklaraci o nezávislosti. Rhodesii však diplomaticky uznalo jen několik zemí a OSN na ni dokonce uvalila hospodářské sankce. Jižní Afrika a některé další státy ji ovšem zásobovaly životně důležitým zbožím. ZANU a ZAPU zahájily proti novému režimu Iana Smithe partyzánskou válku, která skončila roku 1979 dohodou o předání moci africké většině. V následujícím roce byla vyhlášena nezávislá Zimbabwe. Další období charakterizovaly rozpory mezi ZANU a ZAPU. Monopolní postavení ZANU potvrdily první parlamentní a prezidentské volby v roce 1990, kdy podle nově přijaté ústavy vznikl jednokomorový parlament a de facto systém vlády jedné politické strany.
Úředním jazykem je angličtina, ačkoli většina lidí hovoří mateřským jazykem čišena. Převažuje tradiční africké náboženství, ale mnozí domorodci jsou křesťané obdobně jako členové stále menší ale vlivné evropské menšiny. Dalšími zástupci jsou muslimové, židé a hinduisté.
Většina obyvatel je soustředěna v klimaticky příznivějších polohách náhorních plošin (veldů).