Podnebí na Madagaskaru

Podnebí a přírodní poměry Afrika

Období sucha od června do září a léto, období dešťů trvá od listopadu do března. Pobřežní a nížinné oblasti mají teplé a vlhké klima. Východ ostrova je velmi vlhký, zatímco jih a západ je sušší. Hlavní město Antananarivo leží ve výšce 1300 metrů a teploty se zde pohybují od 4-28°C. Rozloha MadagasKaru je 592.000 km2 a země má 5.000 km pobřeží. Nejvyšší vrchol MadagasKaru je Maromokotra, který leží 392 km od východního pobřeží. Geografie ostrova je jednoduchá. Od severu k jihu se táhnou pohoří a jezera středem. Eroze je zde významným činitelem, který vytvořil místa jako např. Isalo. Pobřeží je odlišné, na východě je úzké, díky tomu, že leží mezi centrální krajinou a oceánem - útesy a moře. Na západě a na jihu se reliéf krajiny postupně snižuje do širokých planin, často s velkými řekami. Madagaskar je malý kontinent a je obklopen ostrůvky, některé tvoří souostroví.

Podnebí východního a severozápadního pobřeží je ovlivňováno stálými větry z jihovýchodu, které přinášejí vydatné deště v zimě od května do září. Centrální plošina a západní pobřeží je chráněno před těmito větry, ale srážky získávají z monzunových větrů, které foukají během léta od října do dubna. Ale žádné z nich nedosáhnou na jižní část ostrova, kde je neustále nedostatek srážek, někde je i polopoušť. Na centrální plošině je tropické horské klima s různými teplotami. Všeobecně řečeno podnebí na ostrově se liší podle nadmořské výšky, pobřeží je teplejší 21°-26°C a vlhčí a plošina má průměrné teploty 13°-19,4°C.

Madagaskar má dvě hlavní sezóny: teplé období dešťů od listopadu do dubna a období sucha od května do října. Na východě je téměř rovníkové podnebí, je více vystaven větrům.
Období sucha v horách je velmi příjemné a slunečné, i když je někdy chladněji. Západní pobřeží je sušší než východní, jihozápad a jih je polopoušť.

Přírodní poměry
Rozloha Madagaskaru je 587.040 km2 - 1.580 km ze severu na jih a 580 km z východu na západ. Pobřeží je dlouhé 4.828 km, klima je rozdílné - amazonské v deltě Betsiboka, saharské na západě, švýcarské na vysokých pohořích středu a západoamerické na jihu. Od poloviny září do konce října kvetou jacarandy, rodí se malí lemuři.

Ostrov lze rozdělit na 5 geografických oblastí:
východní pobřeží, masiv Tsarantanana, centrální vysočina, západní pobřeží a jihozápad. Centrální vysočina s mírným klimatem převládá, původně byla vulkanická, dosahuje výšky až 2.876 metrů na Maromokotro.

Madagaskar vznikl asi před 50 milióny lety odtržením od afrického kontinentu. Většinu ostrova vyplňuje rozsáhlá náhorní plošina rozčleněná tektonicky a říčními toky do řady středně vysokých horských masivů. Nejvyšší je vulkanický masiv Tsaratanana s vrcholem Maromokotro na severu země. Vyskytují se zde jezera v kráterech vyhaslých sopek a oblast je i seismicky aktivní. Na severu a jihu spadají hory prudce ke skalnatému pobřeží, na východě zlomovým svahem do úzké pobřežní nížiny s lagunami lemovanými korálovými plážemi. Pouze na západě náhorní plošina postupně klesá do rozsáhlejších pobřežních nížin. Řeky z východních úbočí prudce stékají do Indického oceánu, na západě ostrova delší řeky jako Betsiboka, Tsiribihina a Mangoky meandrují a vytvářejí úrodné náplavové nížiny.

Podnebí se mění s expozicí a výškou. Na horách je subtropické až mírné, na pobřeží je tropické. Sever a východ je pod vlivem pasátových dešťů velmi vlhký (přes 3000 mm srážek), zatímco ve středních částech náhorní plošiny a na jihu je podnebí sušší a dalo vzniknout savanám. Až do nedávné doby byl téměř celý ostrov pokryt hustými lesy, buď tropickými pralesy nebo stálezelenými listnatými horskými lesy. Velké plochy lesů byly pro zemědělskou půdu vymýceny, zůstávají jen některé horské a vzdálené oblasti s četnými endemickými druhy. Rozsáhlé plochy země trpí intenzivní erozí půdy. Rostlinstvo a zvířena tvoří přechod mezi Afrikou a Asií.

Na Madagaskaru díky jeho izolaci přežila jedinečná a bohatá zvířena. Mezi endemické zástupce patří hmyzožravý bodlín bezocasý (tenrek), rozmanité a krásně zbarvené poloopice lemuři. Žijí zde i krokodýli, chameleóni, cibetky a velké množství rozmanitých motýlů a ptáků. Charakteristickými mořskými živočichy jsou bodlinatý ježík tygrovaný a proslulá živoucí fosilie latimérie podivná, která se vyskytuje pouze ve zdejším moři. Podivuhodná fauna byla těžce poškozena vybíjením a ničením celého přírodního prostředí. Některé vzácné druhy lemurů vyhynuly a mnohé jsou ohroženy. Ochrana přírody je v počátcích a přestože se vláda snaží devastaci krajiny omezit, zdá se, že už je pozdě.

Teploty:
Východní pobřeží Madagaskaru je nejvlhčí a nejvíce zde prší i během celého roku, má teplé a horké klima, nejvyšší teploty jsou v únoru kolem 30°C, v červenci a srpnu kolem 25°C, nejnižší teploty jsou od 22°C v lednu a 17°C v srpnu.
Centrální vysočina je chladnější a sušší, jsou tu časté bouřky během teplého období dešťů od listopadu do dubna a počasí během období sucha je slunečné a příjemné, ale ráno a večer může být chladněji. Průměrné maximální teploty v Antananarivo jsou od 27°C v lednu až 21°C v červenci a srpnu, nejnižší teploty jsou od 17°C v únoru až 10°C v červenci a srpnu.

Západní pobřeží je sušší a málokdy zde prší, zatímco ostrov Nosy Be, který leží na severozápadním pobřeží má speciální mikroklima díky masivu Tsararanana. Ostrov má tropické podnebí a většitnu roku je tu slunečno a jasno, teploty jen zřídka klesnou pod 25°C. Průměrné nejvyšší teploty jsou jsou od 32°C v lednu po 29°C v červenci a sprnu. Minimální v lednu od 23°C po 20°C v červenci a srpnu. V listopadu začíná období dešťů na Nosy Be, kdy však přijdou jen večer deště, ty jsou pak silnější v prosinci a lednu, cyklóny přicházejí od února do konce března.

Jihozápad a jih má polopouštní klima, s průměrnými maximálními teplotami v Tulearu od 32°C v lednu až 30°C v červenci a srpnu, minimální teploty jsou 24°C v únoru a 15-16°C v červenci a srpnu.
Nejlepší doba pro návštěvu Madagaskaru je od května do října, snažte se vyhnout měsícům leden - březen, kdy bývají silné deště.

Moře
Pobřeží je dlouhé asi 5.000 km, nejoblíbenější je SZ, jsou zde zátoky, přístavy a ostrůvky. Od Majunga do Tulearu zůstalo pobřeží divoké a plují zde tradiční dhow, na pobřeží jsou rybářské vesnice, nedotčené písečné duny a vlny, čekající na surfaře. Od Fort Dolphin má pobřeží zvláštní rovný tvar až k Baie d´Antongil´s. V moři jsou korály a najdete zde krásná místa na potápění. Pirogy patří k místnímu koloritu na nich sem také připluli první osídlenci. Pirogu lze změnit ve stan a má dva originální kusy vybavení - velký kámen, používaný jako kotva a kokos, který se používá na vylévání vody. Kromě toho, že se používá k rybaření a dopravě, patří i k rituálům. Pirogy se používaly již v 18. a 19.století pluly bez navigace pro lov velryb. Pro rybáře Vezo je piroga přítelem i domovem.