www.mojeafrika.czSTELLA TRAVEL
prvek 1
prvek 2
prvek 3
prvek 4
prvek 5
KontaktO společnostiDotazyRecenzeZájezd na míruKe staženíInformaceZájezdyUbytováníLetenkyAktualityÚvodní stránka
 
Služby naší CK
Kdy jet do Afriky?
Aktuality - Afrika
Zajímavosti z Afriky
Zajímavá místa Afriky
Národní parky a rezervace Afriky
Praktické informace na cestu do Afriky
Podnebí a přírodní poměry Afrika
Vstupní formality - Afrika
Krátký průvodce- Afrika
Víte, že ...?
Letenky
Provincie, města Afriky
Obchod a hospodářství Afrika
Dějiny , lidé a kultura Afriky
Doprava
Fauna a flóra, příroda - Afrika
Ostatní
Adrenalinové zážitky v Africe
Jazyky Afriky
Významná data, místa ,knihy - Afrika
Světová místa dědictví UNESCO
Safari v Africe - 25 nejlepších míst
Rady na cesty po Africe
 
 
zpátky

Velká migrace pakoňů

Fauna a flóra, příroda - Afrika

Více než dva milióny jedinců se každoročně zúčastní nejznámější světové migrace zvířat. Migrace pakoňů a zeber je každoroční událostí v oblasti Serengeti - Masai Mara. Statisíce zvířat putují za potravou a vodou v různých obdobích mezi Serengeti v Tanzánii a Masai Mara v Keni. Od ledna do března jsou stáda pakoňů obvykle v jižní části Serengeti, pak se vydají na sever - květěn - červen do západního koridoru - červen - červenec, pak do Masai Mara, kolem listopadu se vrací na jih a cyklus se opakuje. Samice pakoňů rodí v 80-90% případů během 3 týdnů a to na jižních pláních Serengeti, kde je méně predátorů.

Západní a severní sekce Serengeti jsou charakterizovány travnatým porostem a akáciemi, na jihu zaujímá plochu 10.000 km2 krátký porost trávy a tato oblast se pak spojuje s Ngorongoro chráněnou oblastí na jihovýchodě. Během období dešťů od listopadu do května zde mohou pasoucí se stáda najít obživu a vodu, zde se také rodí mláďata. V období od ledna do března se narodí skoro 500.000 mláďat pakoňů, která se okamžitě staví na nohy. Pláně Serengeti s krátkou trávou jsou klíčem k migraci. Je zde vulkanická půda. Po milióny let vulkány z okolí vyživovaly místní půdu a vytvořily půdu bohatou na alkaliny, vápenaté podloží neumožňuje stromům hluboce zakořenit. Dnes je zde stále půda bohatá na vápník, hořčík a fosfor, které jsou základem pro výživu březích samic pakoňů a jejich mláďat. Potřeba těchto látek - hlavně fosforu - také přitahuje stáda ze severu na jih do Serengeti, když zde zaprší. Do Masai Mara z Nairobi se lze dostat letecky za 45 minut nebo po zemi za 6 hodin po prašné cestě z Naroku. Začátek migrace v Masai Mara je v červnu a červenci. Celý ekosystém Serengeti Masai Mara zaujímá plochu 25.000 km2 a parky nejsou oploceny. V minulosti zde docházelo k častému pytlačení.
Důležitým bodem v minulosti byl počátek ochrany těchto oblastí - John Owen ředitel Tanzanijských národních parků, německý zoolog Bernhard Grzimek a jeho syn Michael sem přišli v 50.letech 20.století a určili cestu, kudy migrace probíhá. V té době vláda chtěla změnit hranice Serengeti, aby také vyhověla Masajům, aby měli přístup k vodě. Micheal Grzimek tragicky zahynul v zimě v roce 1959 při pádu letadla, v této průkopnické práci pokračoval John Owen a dodnes je ekosystém monitorován. Masai Mara, i když tvoří jen malou část oblasti migrace, má vitální roli a i zde probíhají výzkumy. Vnější aktivity mimo park mají negativní vliv na divoká zvířata. Keňa trpí velkým nedostatek vody a Masajové hledají pastvu pro svá stáda i uvnitř parku. Mnoho parků v Keni i Tanzánii leží na území Masajů.
Za posledních dvacet let se populace pakoňů v Serengeti pohybovala kolem 1,2 -1,5 milónu jedinců. K tomu je třeba přičíst čtvrt miliónu zeber a stovky tisíc gazel. V minulosti bylo uloveno ročně až 100.000 kusů, nyní je však velká snaha mít pytláctví pod kontrolou a zabránit mu.
Pakoně nemigrují všichni společně jako jedna masa. Ve skutečnosti jedinci nejsou nijak vázáni k rodině (kromě matek a mláďat) nebo ke stádu. Každý pakůň může jít po své vlastní cestě za potravou, po krátkých travách na jihu plání jsou někteří vyčerpaní a směřují do západního koridoru a k řece Grumeti, pak se teprve vydají na sever. Jiní se zase vydají na sever ihned a pasou se v oblasti Loliondo ve východní části Serengeti. Mnoho z nich se vydá přes oblast Seronera a Lobo střední Serengeti a pak na sever. Migrace neprobíhá stále kupředu, stáda se zastavují, uhýbají doprava, dokonce jdou i někdy zpět. Nikdy není jisté, kam budou směřovat, nejsou vždy v přesné řadě a často se rozptýlí po pláních.
Pakoně milují fosfor a lze jej najít v každé buňce jejich těla, pomáhá jim regulovat metabolismus červených krvinek a posiluje jejich imunitní systém. Fosfor tvoří také součást jejich kostí. Velmi dobrý čich umožňuje pakoňům určit, která tráva fosfor obsahuje a tak vědci objevili, proč pakoně některé keříčky trávy očichávají a jiné nechávají bez povšimnutí. To také vyřešilo otázku, proč pakoně táhnou i na jih, i když je stále dostatek pastvy v Masai Mara. Trávy v Masai Mara mají dostatek vápníku, hořčíku a sodíku, ale velmi málo fosforu. Proto se stáda vracejí na jih, aby tuto látku v těle doplnila.
Nejlepší pastvou pro pakoně jsou krátké trávy bohaté na fosfor v jižní Serengeti, kdyby zde nebyla sucha, nedocházělo by k migraci. Pakoně se vracejí do svého původního místa, hned jak začnou deště v Serengeti i když je ještě dostatek pastvy na severu.

Období migrace
Závisí na počasí, to je nejdůležitějším faktorem načasování migrace stejně tak nasměrování, není žádná záruka, kdy a kde se mohou stáda pohybovat. Zjednodušené popisy Vám mohou migraci pouze nastínit:

Prosinec - duben
Pakoně jsou na pláních s krátkou trávou v jižní Serengeti, rozdělí se, někteří se pohybují do oblasti Ngorongoro. Několik týdnů během tohoto období rodí svá mláďata a také jich je nejvíce uloveno.

Duben - květen
Začíná být nedostatek potravy na jižních pláních a pakoně začínají svou migraci na severozápad a za deštěm. Většina z nich se pohybuje západním koridorem přes zalesněné oblasti do části Grumeti, podél řeky Mbalageti, ostatní se mohou vydat více na východ přes oblasti Seronera a Lobo nebo přes Loliondo.

Červen - srpen
Po dlouhých deštích většina migrace probíhá směrem na sever od řeky Grumeti přes Ikorongo oblast do Masai Mara. V suchém roce mohou pakoně přijít k řece Mara - nejspolehlivějšímu zdroji vody v tomto ekosystému - na konci června. Když je více vody a je dostatek pastvy na severu Serengeti mohou pakoně přijít až v půlce srpna. Ne všichni pakoně musí nutně dojít do Masai Mara.

Srpen - říjen
Stovky tisíc pakoňů zůstávají v rezervaci Masai Mara a okolí a užívají si pastvu a vodu. Množství pakoňů, které zůstane v severní Serengeti závisí na pastvě.

Listopad - prosinec
Krátké deště v Serengeti přitáhnou pakoně zpět na jih v listopadu na pláně s krátkou trávou, toto období a trasa je nejrychlejší a nejpřímější.

Pakoně lze pozorovat kromě Tanzánie / Keni, také v Tarangire , Liuwa Plain v Zambii, Kalahari ( Botswana a JAR),v NP Etosha v Namibii a Karoo NP v JAR.

 

TEXTOVÉ MENU:   | ÚVODNÍ STRÁNKA | AKTUALITY | UBYTOVÁNÍ | ZÁJEZDY | INFORMACE | KE STAŽENÍ | ZÁJEZD NA MÍRU | RECENZE | DOTAZY | O SPOLEČNOSTI | KONTAKT

Copyright 2008-2024:
Copyright © 2024 STELLA travel, všechna práva vyhrazena

NAVRCHOLU.cz