Vysokohorská turistika - Kilimanjaro - Tanzánie

Termín zájezdu:

odjezdy 2017
6.1., 13.1., 20.1., 27.1., 3.2., 10.2., 17.2., 24.2., 3.3., 10.3., 17.3., 24.3., 9.6., 16.6., 23.6., 30.6., 7.7., 14.7., 21.7., 28.7., 4.8., 11.8., 18.8., 25.8., 1.9., 8.9., 15.9., 22.9., 29.9., 6.10., 13.10., 20.10., 27.10., 3.11., 10.11., 17.11., 24.11., 1.12., 8.12., 15.12., 22.12., 29.12.

Cena zájezdu:

2017
47.500 CZK (příplatek za single 1.100 CZK) + letenka dle nabídky + vízum do Tanzánie 50 USD na místě

Každoročně si tisíce návštěvníků Tanzánie splní svůj sen dosáhnout vrcholku nejvyšší samostatně stojící hory Kilimanjaro. Kilimanjaro leží asi 200 km od Nairobi. Každoročně se tisíce návštěvníků pokusí zdolat horu Kilimanjaro, nejvyšší horu Afriky. Je zde mírné klima, hora je snadno přístupná, mnoho profesionálních průvodců a i když není třeba žadné technické lezení, mnoho z pokusů zůstane neuskutečněných. Uhuru Peak není jen vrcholkem hory, ale celého kontinentu. Ale není to jen výstup, hora může nabídnout mnohem více - od rovníkového podnebí po arktické, postupuje se přes travnaté pláně, tropický deštný prales, horské louky, vřesoviště a poušť až ke sněhu a ledu. Po cestě uvidíte různá životní prostředí, výstup sám Vás posílí jak fyzicky, tak mentálně. Vaši průvodci Vám pomohou cíle dosáhnout.
Desetitisíce turistů se každoročně vydá na Kilimanjaro, aby toto Světové místo dědictví UNESCO netrpělo stále více, je třeba respektovat následující pravidla:
Nezanachávat za sebou žádné odpadky, pokud nějaké najdete, tak je také sebrat.
Kuřáci by měli sbírat i zápalky a neodhazovat nedopalky cigaret.
Neznečisťovat vodní zdroje.
Na vaření se používají plynové vařiče, nejsou povoleny ohně.
Zůstávejte na stezce, vstupovat na neprošlapaná místa znamená ničení přírody a vegetace.
Netrhejte žádné rostliny na hoře a nerušte zvířata.

Vízum do Tanzánie 50 USD se platí na místě.

Trasy na Kilimanjaro
Kilimanjaro nabízí několik možných cest k vrcholu, které se liší svou obtížností, krásou a návštěvností, takže pokud se na vrcholek chcete vydat, vyberte si cestu, která vám bude nejlépe vyhovovat.

1. Marangu
Marangu je původní cesta na Kilimanjaro, trasa prochází velmi krásnou krajinou, včetně sedla mezi vrcholky Kibo a Mawenzi. V nejnižsí části trasa začíná v zemědělské oblasti, pak vede dál přes les s orchidejemi, potom projdete kolem základny kráteru Maundi do oblasti mokřin, odtud pak prudký výstup přes neúrodnou pláň. Skalnatá stezka Vás zavede do jeskyně Hanse Meyera a pak na Gillmanś Point. Odtud se jde sněhem k vrcholku. Marangu je nejnavštěvovanější trasa, je oblíbená ze dvou důvodů - je to jedna z nejsnazších cest a je také nejlevnější. Někteří operátoři nabízejí i pětidenní výstup, to je však riskantní a doporučuje se minimálně 6 dní vzhledem k aklimatizaci. Asi 40% návštěvníků dosáhne vrcholku, čím je doba na hoře kratší, tím je menší šance. Je to jediná cesta, na které jsou chaty na přespání s postelemi a matracemi, je tu však často nedostatek místa. Velký provoz na této trase patří k negativům. V kempech se prodávájí nealkoholické nápoje, minerální voda a pivo, proto také je tato cesta nazývána Coca Cola Route. Není zde možnost jiné trasy sestupu, jako je to u někteých jiných cest.

2. Shira
Trasa začíná na západě masivu Kilimanjara, vede skoro paralerně s Lemosho trasou. Je považována za nejmalebnější trasu na vrchol, je tu také možnost vidět mnoho zvěře. Je třeba říci, že první dva dny v deštném pralese na Lemosho trase jsou lepší než na Shira trase, která začíná na cestě pro auta 4x4 s plantážemi stromů. Přednost Shira trasy spočívá v tom, že lze zahrnout návštěvu severní strany Kilimanjara během 8 denního programu. Standardní výstup bez této návštěvy se obvykle dělá na 7 dní. Je to možné, protože Shira začíná ve vyšší nadmořské výšce, protože se používá auto na projetí deštného pralesa v nížině, kterou vede Lemosho trasa. To ale neznamená, že máte méně času na aklimatizaci, jejíž nedostatek může vést k výškové nemoci. Jste-li však fyzicky dobře vybaveni, budete mít velkou šanci dosáhnout vrcholu Uhuru Peak při tomto výstupu. Je povinné pro tento výstup po Lemosho použít na sestup Mweka trasu na jižní straně Kili.

3. Rongai
Tato trasa začíná jižně od keňské hranice, byla velmi dlouho nepoužívána, protože tato oblast nebyla příliš bezpečná. Zkušení průvodci však považují tuto cestu za snažší a hezčí než hlavni trasu Marangu. Začíná v oblasti farem a pokračuje do lesa, kde je možno vidět zvířata. Rongai prochází několika klimatickými zónami, což tento trek činí zajímavým. Standardně je výstup na 6 dní, ale den navíc je dobrý na aklimatizaci a máte možnost také si více vychutnat krásné scenérie. Den navíc lze využít pro návštěvu Mawenzi Tarn přes malou málo používanou stezku přes mokřiny. Konečný výstup používá stejnou trasu jako Marangu. Tak jako při všech výstupech, budete odměněni krásným východem slunce nad ledovci a výhledem na africké pláně. Trasa si uchovává charakter nedotčené divočiny a nabízí odlišný pohled na Kilimanjaro přiblížením ze severu, je tu také více sucha než na jihu. Rongai je pouze pro výstup, obvykle se sestupuje po Marangu. Všechna povolení musí být vyřízena na bráně Marangu. 9 dní na trase Lemosho, s pozorováním zvířat, návštěvou málo navštěvované severní části Kilimanjara s výhledem do Keni, vám dává největší možnost dosáhnou vrcholu. Stejně jako při trase Shira, musíte sejít po cestě Mweka na jižním svahu. Stejně tak při výstupu po Machame. To znamená, že neskončíte tam, kde jste začali a uvidíte více po cestě.

5. Machame
Machame trasa prochází přes les a mokřiny z jihozápadu a také přes vulkanickou poušť. Spojuje se s Shira stezkou přes přechodem pod jižními ledovcovými poli Kibo a vede vás do Barafu Ridge kempu, odtud pak vystupujete na vrchol po stezce Barafu. Machame prochází různou vegetací a nabízí velké výhledy, nyní ji používá asi 30% návštěvníků a je nyní nejoblíbenější trasou v divočině. Je to namáhavá a strmá cesta, fyzicky mnohem náročnější než Marangu. Nejsou zde chaty, možné je pouze stanovat. Výstup na vrchol v noci je asi o hodinu kratší než když přijdete přes Marangu stezku a můžete se dostat blíže k okraji Uhuru Peak. Sejít se musí po stezce Mweka.

6. Western Breach
Tato trasa je alternativou pro výstup místo stezky Barafu, můžete ji použít, pokud se chcete dostat do kráteru. Avšak oteplování klimatu v poslední době vedlo k tomu, že je zde zvýšené nebezpečí pádu skal kvůli tání blízkého ledovce Arrow Glacier. KINAPA uzavřela stezku po tragédii v roce 2006, při níž byli někteří nosiči a turisté zabiti. Byla znovu otevřena, ale pouze pro horolezce s technickými zkušenostmi a musí mít speciální průvodce, skupina musí mít také zvláštní povolení a mít s sebou lana, mačky a helmy.

4. Lemosho
Po této trase se prochází přes les a mokřiny ze západu, lze projít kalderou Shira Plateau. Cesta vás zavede pod jižní ledová pole Kibo, pak vás zavede na Barafu stezku, po které se dostanete na vrcholek. Samotná trasa Barafu není kompletní od úpatí na vrchol, ale spíše sekcí trasy ve vyšší poloze, která spojuje jižní okruh se Stella Point a Uhuru Peak. Používá se pro různé hlavní trasy Lemosho, Shira, Machame a Umbwe. Lemosho je relativně málo používaná trasa, deštný prales je velmi krásný na této straně hory, je to stále výlet do divočiny, hlavně první tři dny výstupu. Doba strávená přechodem přes Shira Plateau dává dobrou šanci na aklimatizaci než se dostanete na Barafu stezku. Není neobvyklé zde vidět zvířata jako slony a bůvoly v lese na pasekách. Itineráře na této trase jsou delší od 7 do 9 dnů, takže jsou také dražší.

7. Umbwe
Je považována za nenáročnější trasu, během dvou dnů se dostanete přímo do kempu Barranco ve výšce 3.940 metrů z jihu. Je to nebezpečné převýšení během dvou dnů, takže se doporučuje nejdříve vyjít na Mount Meru a pak se teprve vydat na Umbwe trasu, je to atraktivní kombinace výstupů pro ty, kdo mají více času. Je to trasa velmi obtížná a je tu tedy mnohem méně lidí než na ostatních stezkách. Z kempu Barranco se vydáte k Barafu Ridge než vystoupáte na vrchol po cestě Barafu. Dolní část trasy je relativně snadná, ale druhý den je velmi náročný a bez aklimatizace na Meru jen málokdo dosáhne vrcholu.

8. Okružní výstup
Je to nejhezčí cesta, jak si prohlédnout celý masiv Kilimanjara, ale vyžaduje deset dní a 9 nocí na hoře. Cesta vede kolem hory v relativně velké nadmořské výšce, obvykle mezi 3000 - 4000 metry. Jednoduchá trasa je používání administrativou národního parku, aby měla přístup k celému masivu a také se používá na trénování průvodců. Když se dostanete na odlehlou severní část, je zde vždy moment vzrušení a nebezpečí - záchrana ze severní strany vždy trvá déle a je obtížnější. Je to zde tak odlehlé, že se zde vidí i antilopy losí a někdy i bůvoli, kteří lížou minerály v přírodních jeskyních vysoko na svazích Kilimanjara, dokonce zde byli viděny i stopy lvů, avšak obvykle zde neuvidíte žádnou další skupinu lidí.

9. Severní svah
Tento jedinečný výstup byl poprvé zdolán v roce 1999 Juliusem Mingou, tanzánijským horolezcem, tato trasa je také nazývána Mountain Madness (horské bláznovství), je nejnáročnější z výstupů na Kilimanjaro a dává možnost přejít kráter Kibo ze severu na jih. Trekking kolem severní části Kilimanjara je velmi strmý a do neznáma, dále se musíte smířit s myšlenkou, že záchrana je velmi daleko - v případě nehody nebo nemoci. Je třeba jít pouze s vybraným a prověřeným průvodcem.

Vrchol Kilimanjara